Myslenky o americkych prezidentskych volbach: Dusledky Trumpova zvoleni

Na to, abych mohl nalezite nastinit, co si o dusledku Trumpova zvoleni myslim, by bylo potreba daleko vice mista a casu, proto se k tomuto vyjadrim jen ve zkratce. Muj nazor je, ze je treba se obavat hlavne dvou veci: (1) vlivu priorit Trumpovy administrativy (v souladu republikanskym planem formulovanym treba Paulem Ryanem: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Path_to_Prosperity pro minule volby) na nejchudsi vrstvu a (2) vlivu Trumpovy retoriky na rovnovahu svetoveho usporadani. Prvni obava se tak dotyka hlavne obcanu USA a druha potencionalne celeho sveta, kde ale samozrejme nejvetsi obavu mam o regiony na zapad a jih od Ruska. 

Trump (ktery zadny ekonomicky plan nema a kteremu zatim zadny rozumny ekonom verejne neslibil pomoc) stanovil jako sve priority vyrovnani rozpoctu, zvyseni vydaju na zbrojeni a na infrastrukturu a snizeni dani. Je jasne, ze tyto body si logicky neodporuji jedine tehdy, pokud se usetri v soucasnem rozpoctu jinde. Neni treba studovat rozpocet do detailu, abychom dosli k nazoru, ze misto, kde se bude setrit, jsou socialni vydaje (napriklad Ryanuv program je v tomto smeru explicitni): Social Security (prubezny duchodovy system), Medicare (zdravotni pojisteni pro starsi 65 let), Foodstamps (potravinove davky pro nejchudsi), Medicaid (zdravotni pojisteni pro nejchudsi) a dalsi mensi programy. Trump prohlasil, ze programy pro stare nechce oklestovat (tam totiz je pomerne hodne republikanskych hlasu) - takze zbyvaji programy pro nejchudsi - coz jak asi nikoho moc preprekvapi, je demograficka skupina, ktera hlavne zije v nejchudsich castich mest (casto nazyvana "inner cities"), kde je uz nyni velmi vysoka kriminalita, spatny pristup ke kvalitnimu vzdelani, dostupne lekarske peci apod. Proc by nas to melo zajimat? Momentalne je kazde pate dite prijemcem tohoto programu! (http://www.census.gov/newsroom/press-releases/2015/cb15-16.html). Neni asi prekvapenim, ze prijemci techto davek jsou dulezitym zdrojem hlasu pro demokraty, a proto je to i idealni misto, kde oklestit federalni vydaje v prubehu republikanske vlady. Pokud zde dojde k vyraznemu oklesteni vydaju, jedna se o zmeny, ktere muzou byt zase v pristim volebnim obdobi napraveny ci upraveny jinak. Da se predpokladat, ze stat muzou a budou suplovat neziskove organizace, ale je otazkou, zda to bude stacit (momentalni velikost tohoto programu je cca 70 miliard USD) a zda se pomoc dostane tam, kam potrebuje s mensimi naklady ci zda se jeste vice rozmuze kriminalita a vliv gangu apod, coz muze mit neblahe dlouhodobe nasledky. 

(Pro zajimavost: V prubehu Obamovy administrativy se napriklad pocet prijemcu Foodstamps prakticky zdvojnasobil (z cca 26 milionu na cca 47 milionu). Tato davka je cca $127 mesicne - viz http://www.trivisonno.com/wp-content/uploads/Food-Stamps-Monthly-Benefit.jpg. Prekvapivou statistikou vsak muze byt rasova skladba prijemcu: zasadne prevazuji bili Americane. (http://www.trivisonno.com/wp-content/uploads/Food-Stamps-Race.jpg )

Ja jasne, ze tato davka je pomerne nakladnym zpusobem pomoci - administrativni naklady se odhaduji okolo 7-8% celkovych vydaju (http://www.cbpp.org/research/policy-basics-introduction-to-the-supplemental-nutrition-assistance-program-snap). Je mene jasne, ze neziskovky to budou schopny delat lepe. )

Z hlediska globalniho je daleko nebezpecnejsi Trumpova retorika ohledne placeni za ochranu, pouziti sily apod. Nemyslim, ze je nutne, abych se o tomto problemu rozepisoval. Ale jak se asi bude citit Putin, kdyz bude Trump hlavnim velitelem armady USA? Bude clenstvi Litvy, Lotysska a Estonska v NATO zarukou ochrany? Jestli se krehka rovnovaha garantujici nejakym zpusobem nezavislost a svobodu v techto statech, ale i treba v Moldavii, a mozna i v Rumunsku, na Ukrajine, v Madarsku, Polsku apod, rozpadne, bude nyni v zasade zalezet jen a jen na Putinove libovuli. A pokud necha tyto staty, aby si hrali na svem pisecku, tak se za to urcite necha nalezite odmenit. A tento problem me znervoznuje nejvice.

Nepochybne jsou dalsi ocekavatelne dusledky: ustavni soud ma nyni jedno volne misto a dva velmi stare liberalni (demokraticke) soudce (Ginsburg (83) a Breyer (78)). Je tedy velmi mozne, ze se v prubehu Trumpovy administrativy prekloni v konzervativni instituci a muze tak dojit k zastaveni reforem, at jiz ohledne potretu ci prav homosexualu a podobne. Tento dusledek by ale melo zvoleni i jakehokoliv jineho republikana. V Trumpove pripade je ale treba se obavat, co za jmenovani republikany preferovaneho konzervativniho soudce bude vymenou chtit. Pokud to bude zed na hranici Mexika, tak to asi neni takovy problem - zed nikomu neublizi. Pokud to bude zruseni NAFTA, tak to asi take nebude takova tragedie. Toto ja ale standardni dynamika americkeho systemu.

Co se tyka obchodu, tak prezident muze sam rozhodovat o clech - pokud tedy Trump dostoji svym slovum o uvaleni cel na cinske a mexicke vyrobky, lze ocekavat pomerne rychlou odezvu a mozna i celkovou obchodni valku, coz by nepochybne melo za dusledek recesi - pravdepodobne v horizontu nekolika let.

Myslenky o americkych prezidentskych volbach: Volebni pruzkumy

O chybach volebnich pruzkumu muzeme spekulovat velmi dlouho. Ja bych zde chtel poukazat pouze na jeden metodologicky problem, ktery zminovan neni. Ackoliv jsou vysledky zminovany s "chybami odhadu" (napriklad Clintonova vede o 5%, s chybou odhadu plus/minus 2%), jak jsou tato cisla pocitana, je u vetsiny pruzkumu zahadou. Vezmeme nasledujici priklad: Udelame si 10 pruzkumu v 10 ruznych mestech, vezmeme prumer vyslednych cisel a dostaneme se na onech 5%. Ona chyba odhadu tak muze byt pocitana primo z tech 10 cisel z 10 ruznych mest, ktere mame. Takovyto postup by v zasade v poradku, pokud by tech 10 pruzkum bylo 10 nezavislych pozorovani, kde existuje jedna spravna hodnota, kterou se snazime zjistit, a odchylky nasich 10 pozorovani od teto hodnoty jsou ciste dusledkem toho, ze se v kazdem meste ptame pouze nahodneho vzorku lidi. Pokud bychom ale vzali v potaz, ze v onech 10 pozorovani muze byt systematicka chyba, ktera nam vysledky zkresluje: tedy napriklad ze volici Trumpa verejne nerikaji, ze ho budou volit, tak nas odhad "chyby odhadu" bude uplne spatne. Z tohoto prikladu vyplyva, ze dulezita informace, kterou by vyzkumi verejneho mineni mely obsahovat, je, jak pocitaji onu chybu odhahu - jake predpoklady pro jejich pocitani zvolili apod. Media by take mela venovat tomuto bodu daleko vice pozornosti, nez tomu hlavnimu "cislu." Pokud bychom napriklad meli informaci, ze 50% volicu jedne strany se zdraha verejne tuto podporu priznat, tak by chyba odhadu mela samozrejme byt uplne jina.

Jak ale zjistit takovou systematickou chybu? Toto je ta spravna otazka - zde ale asi chybi standardne prijimana metodologie. Napriklad bych si dovedl predstavit, ze spise nez 10 nahodnych vzorku obyvatel, jichz se zeptame na jejich preferovaneho kandidata, bychom kombinovali dve ruzna setreni, z nichz z jednoho by se dala nejakym, byt neprimym, zpusobem, tato systematicka chyba odhadnout. Jak to ale zkonstruovat a zkombinovat je netrivialni statisticky problem.

Myslenky o americkych prezidentskych volbach: Volebni system

Po volbach v USA se vyrojilo mnoho komentaru. jak v "social media," tak v tisku, ktere mi prisly uplne mimo realitu, a proto minimalne pro cesky mluvici kamarady k tomu napisu par radek. V zasade se muj komentar da rozdelit na tri oblasti: (i) (ne)spravedlnost volebniho systemu, (ii) ceho se po zvoleni Trumpa muzeme obavat a (iii) proc byly volebni pruzkumy tak mimo.

Zacneme tedy volebnim systemem. Velmi casta chyba, kterou jsem zaregistroval, je argument, ze protoze Hillary ziskala vice hlasu v celkovem souctu, tak je volebni system zalozany na volitelich nespravedlivy, a protoze kdyz se tak v souctu s minulosti stalo jiz popate, vzdy z toho profitoval republikan, tak ten volebni system musi byt nespravedlive nakloneny smerem k republikanum. Nebudu se zde rozepisovat o historickych zakladech tohoto systemu, protoze to neni tak dulezite. Dulezite je ale si uvedomit, ze pocet volitelu se kazdych 10 let upravuje tak, aby priblizne odpovidal poctu obyvatel v jednotlivych statech, a je v kompetenci jednotlivych statu, jak sve volitele rozdeli (vitez bere vse, pomerne apod.). Muzeme tedy z vysledku techto voleb vyvodit, ze kdyby se volebni system zmenil, tak by byla vyhrala Hillary? Odpoved je samozrejme, ze nikoliv. Vezmeme si priklad republikanskeho volice v Kalifornii, kde je historicky velmi silna demokraticka volicska zakladna. Nyni, kdyz vitez hlasovani v ramci Kalifornie bere vsechny volitele, nema moc smysl chodit k volbam: pravdepodobnost, ze volby ovlivni je nula. Zmenime-li system, tato pravdepodobnost se ale zmeni, a proto mozna tento volic k volbam pujde. Pripocteme-li k tomu, ze pri zmene volebniho systemu by se zasadne zmenila strategie volebni kampane a najednou by se treba republikani v Kalifornii snazili zvysit volebni ucast svych volicu, doufam, ze je jasne, ze na zaklade vysledku techto voleb nelze nich zasadniho vyvodit. Argument by musel byt zalozeny na tom, ze na kazdeho republikana, ktery nyni k volbam nesel, protoze to z jeho pohledu nemelo cenu, se najde i jeden demokrat. To samozrejme muze, ale nemusi byt pravda a museli bychom zacit zkoumat demografickou skladbu volicu jednotlivych stran a jejich pocet a ucast v jednotlivych statech - coz je ne nutne nemozny, ale minimalne slozity ukol.

Tim v zadnem pripade nechci rict, ze tento system je spravedlivy a idealni. Ve svem dusledku dochazi k tomu, ze se strany soustredi jen na staty, kde je hlasovani tesne - a dochazi k astronomickym vydajum na kampane na Floride, Ohiu apod. K tomuto tematu si nyni zaspekuluji: Pokud se Trump bude pokouset udrzet si (ci pro republikany na dalsi volebni obdobi) staty Stredozapadu, ktere nyni vyhral: Iowu, Wisconsin, (mozna i Michigan) a k tomu i Pennsylvanii, bude pravdepodobne v prubehu sve administrativy soustredit hodne vydaju prave sem, at jiz na infrastrukturu, tak na moznou podporu prumyslu apod - to vse samozrejme muze jit na ukor velmi lidnatych statu s demokratickou zakladnou jako je New York a Kalifornie. Tato asymetrie je dusledkem tohoto volebniho systemu. Je to ale spatne? Mozna ano, mozna ne - v pripade standardniho vetsinoveho systemu by pravdepodobne doslo k soustredeni techto vydaju do velmi lidnatych statu jako je Kalifornie, New York, Texas ci Florida, ktere uz jsou radove bohatsi nez napriklad staty Stredozapadu zminovane vyse. Takze zalezi na tom, jaky mame nazor na system rozdelovani verejnych financi.